Putování po Jižní Moravě

Snímek obrazovky (19).png

Bod č.3 první zastávka - kemp Bitovská zátoka

Krásný kemp v zátoce Vranovské přehrady. Více zde: https://www.camp-bitov.cz/. V dosahu kempu je hrad Bítov. Je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů na Moravě . První písemné zmínky o hradu pochází z počátku 11. století. Hrad leží v kaňonu u Vranovské přehrady, Pokud přejdete přes most můžete navštívit zříceninu hradu Cornštejn. Je vzdálen od kempu asi 2 km. V dosahu je i statní zámek Vranov nad Dyjí.

Bítov.png

Bod č.5 druhá zastávka - Pálava - Pavlov

Zaparkovat můžete v Pavlově zde 48.8758200N, 16.6684600E.  Po zelené turistické značce opustíte obec a vystoupáte po polní cestě do mírného kopce. Lesní cesta vás zavede až k samotné zřícenině Děvičky (Dívčí hrady). V závěrečném výstupu na zříceninu jsou schody. Odměnou za námahu je krásný pohled na vodní nádrž Nové Mlýny a její okolí. Vstup na zříceninu je volný. Dále se můžete vydat třeba po červené turistické značce na vyhlídku Děvín.

dívčí hrady.JPG

Bod č.6 třetí zastávka - Mikulov

Mikulov - nejkrásnější město na jižní Moravě. Nezapomeňte navštívit zámek expozici vinařství. Můžete ochutnat vína z bezpočtu místních sklípků, nebo se vydat na Svatý kopeček. Parkovat můžete třeba zde 48.8015892N, 16.6320758E. Na noc je možné využít kemp  v blízkých Pasohlávkách nebo navštívit Aquapark.

Bod č.7 čtvrtá zastávka - Lednicko Valtický areál

Lednicko-valtický areál je považován za nejrozsáhlejší člověkem vymodelované území v Evropě a často se symbolicky označuje jako zahrada Evropy. Místní krajinu tvoří rozlehlé zámecké zahrady, záhony s květinovými koberci, opečovávané lesy, vinice a rybníky. V území najdete četné lovecké zámečky, chrámy, kaple a další architektonické skvosty. Lednicko-valtický areál je zařazen na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a je součástí biosférické rezervace Dolní Morava. Přenocovat můžete třeba v kempu Apollo zde 48.7852597N, 16.8272317E

Bod č. 8 páta zastávka -přírodní park Chřiby

Přírodní park Chřiby, lidově Buchlovské hory, je nevelké zalesněné pohoří v samém středu Moravy, táhnoucí se mezi Kyjovem a Otrokovicemi. Pro území jsou typické rozlehlé bukové lesy, staré hrady a jejich zříceniny, bizarní pískovcové skály, mystická hradiště a památky z dob Velkomoravské říše. Zaparkovat můžete na turistickém parkovišti zde 49.0950692N, 17.2060517E a odtud se vydat na tůru.

Bod č. 11 sedmá zastávka -Kroměříž

Zdejší Arcibiskupský zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou byl roku 1998 zapsán na Seznam

Do zámku, který po staletí sloužil jako letní rezidence olomouckých arcibiskupů, se můžete vypravit na prohlídku rozsáhlé obrazárny a knihovny. Rozhodně si však nenechte ujít ani dvě krásné zahrady, barokní Podzámeckou a pozdně renesanční Květnou zahradu. Leží trochu stranou a od zámku vás k ní dovedou značky se šipkami v dlažbě. Dominantou takzvaného Libosadu je rotunda s Focaultovým kyvadlem a 244 m dlouhá kolonáda se sochami antických bohů, nechybí ani dvě bludiště a palmový skleník. Nejbližší parkoviště je zde 49.2979850N, 17.3835686E

Bod č. 12 osmá zastávka -Slavkov

Bod č. 9 šestá zastávka -Velehrad

Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům v České republice. Chloubou farnosti je barokní bazilika s přilehlými budovami bývalého cisterciáckého kláštera. Parkovat můžete na parkovišti zde 49.1052211N, 17.3947475E a noc můžete strávit v nedalekém kempu Velehrad zde 49.1183394N, 17.3802606E (bod 10)

Krom%C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BE_edited.jpg

Barokní zámek Slavkov byl 400 let sídelní rezidencí rodu Kouniců. Zastavte se v oválném Historickém sále, kde bylo po bitvě u Slavkova 6. prosince 1805 uzavřeno příměří mezi Francií a Rakouskem! Slavkovskou bitvu připomíná neobyčejná virtuální expozice, za vidění stojí také rozsáhlé zámecké podzemí s lapidáriem, expozicí věnovanou místním řemeslům a s mučírnou, vybavenou replikami mučicích nástrojů. A nezapomeňte si dát něco dobrého v barokní Zámecké restauraci! Parkovat můžete třeba tady 49.3712067N, 16.7313086E.

Bod č. 14 desátá zastávka -zámek Boskovice 

Na místě dnešního boskovického zámku stával původně dominikánský klášter, který po svém zrušení krátce sloužil jako manufaktura na výrobu barviv. Přestavba klášterních budov na zámek byla realizovaná v letech 1819-1826 za Františka Xavera z Ditrichsteina. Vznikl tak jeden z nejpůvabnějších empírových zámků na Moravě, který si svou slohovou čistotu udržel až do současnosti. V roce 1856 se zámek dostal do držení hraběcího rodu Mensdorff-Pouilly, který vlastnil až do roku 1950 a kterému byl opět v roce 1991 navrácen. Parkoviště u zámku je zde 49.4858925N, 16.6606692E. V Boskovicích si můžete udělat tůru na blízkou zříceninu hradu Boskovice nebo navštívit Western park zde 49.4948611N, 16.6859831E

Bod č. 15 desátá zastávka -zámek Kunštát 

Projděte se také zámeckým parkem, kde pod jižními zdmi zámku objevíte ojedinělou evropskou kuriozitu, jeden z mála dochovaných psích hřbitovů. Kunštát leží uprostřed přírodního parku Halasovo Kunštátsko. Jeho součástí je i jeden z nejatraktivnějších cílů této části jižní Moravy, jeskyně blanických rytířů u nedaleké Rudky. Uměle vyhloubené podzemní prostory vyzdobil sochami legionářů, blanických rytířů a jezdeckou sochou sv. Václava nadaný sochař a samouk Stanislav Rolínek (1902–1931). Nad jeskyní na vrcholu kopce Milenka stojí Burianova rozhledna, další Rolínkovy sochy najdete na Velkém Chlumu severně od Bořitova. Parkování u zámku zde 49.5029572N, 16.5149481E

Bod č. 13 devátá zastávka -Macocha a punkevní jeskyně

Propast Macocha, dostala jméno podle pověsti ze 17. století, vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Proto také její dno částečně pokrývá suť, což jsou zbytky zborceného stropu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 49 metrů. Lanovkou můžete sjet od Macochy dolů a navštívit Punkevní jeskyně. Parkoviště u Macochy je zde 49.3712067N, 16.7313086E

Boskovice_edited.jpg

Bod č. 16 jedenáctá zastávka -Hrad Pernštejn

Cestou na Pernštejn můžete využít služeb autokempu Na kopci nedaleko Bystřice nad Pernštejnem. Souřadnice zde 49.5438958N, 16.2936631E. Pohádkový goticko-renezanční hrad, byl reprezentační sídlo rodu Pernštejnů, v 16. století nejbohatšího a nejmocnějšího rodu Českého království. Hrad jako z pohádky, který nikdy nedobyli válečníci, byl založen ve 2. pol. 13. st. Po požáru v r. 1457 byl velkoryse pozdněgoticky přestavěn, v 16. století doplněn o renezanční palác. Nádherný hrad patřil od svého založení, první písemná zpráva je z roku 1285, až do roku 1596 už vzpomenutému rodu Pernštejnů.

Bod č. 17 jedenáctá zastávka -zámek Náměšť nad Oslavou

Bod č. 18 dvanáctá zastávka -Mohelno -Hadcová step

Zámek v Náměšti nad Oslavou, postavený na levém břehu řeky Oslavy, patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. st. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v létech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes. Parkovat můžete u zámku zde 49.2106781N, 16.1647056E

Mohelenská hadcová step patří k nejznámějším stepím na území České republiky. Je unikátní svou flórou a faunou, které jsou kromě geografické polohy a klimatických poměrů ovlivněny i substrátem, kterým je silně bazický hadec. Bylo zde popsáno kolem 60 nových druhů rostlin a živočichů. Parkování zde 49.1104242N, 16.1848300E

Bod č. 19 třináctá zastávka - Dalešický pivovar

Na závěr vaší cesty si můžete dát chutný oběd v pivovaru jehož tradice vaření piva  sahá až do 17. století. Pivovar se proslavil v roce 1980, kdy zde režisér Jiří Menzel natočil slavný příběh Hrabalových Postřižin. Ve zrekonstruovaném objektu dnes najdeme Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, ve kterém nechybí ani připomenutí slavného filmu.